Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sociální sítě a jejich úskalí

25. 08. 2014 14:10:00
Dnes máme dvě stě padesát přátel a zdá se nám to normální – nebo někdy taky málo. S lidmi komunikujeme přes Facebook, na Twitteru sdílíme, co se nám právě přihodilo a na Instagram zase umisťujeme fotky toho, kde jsme byli, co jsme jedli a hlavně spoustu selfie. Díky těmto sociálním sítím o svých "přátelích" víme, kdy a jak si kdo uprdnul. Jenže skutečnost je taková, že je doopravdy vlastně neznáme.

social networkJe to hodně smutné, ale je to tak – často to vidím na svých přátelích a někdy i sama na sobě. V poslední době jsem vypozorovala, že když si spolu vyjdeme do hospody – je spousta lidí, kteří to ještě praktikují – tak sice spolu u stolu sedíme, ale to je taky všechno.

Dnešní doba chytrých telefonů je prostě zabiják pro přátelsky strávené večery!

Co to má sakra znamenat? Pět lidí sedí u stolu, každý před sebou pivo, a každý s nosem zabořeným do svého smartphonu v zanícené konverzaci s někým, kdo je desítky kilometrů pryč. Když jsem si to uvědomila, říkala jsem si: Proboha, proč jsme tedy spolu, když se stejně bavíme s někým z druhého konce planety?

To mi hlava nebere a připadá mi to vlastně hodně zvrácené. Nicméně z toho vyplývá, že se současný sociální život jaksi přesunul na sociální sítě. Ať žije Matrix.

like

No, to je ale jen jedna negativní stránka sociálních sítí – tedy to, že čím jsme si s lidmi blíž, tím jsme si vlastně dál – druhou, mnohem nebezpečnější stránkou toho, je, že občas vůbec nevíme, kdo sedí na druhém konci chatovacího okna.

Totiž, když si mladý kluk myslí, že si píše s pěknou holkou, ale on je to ve skutečnosti obtloustlý čtyřicátník, jistě není pěkná představa. Horší ale je, když si píšete s někým, koho znáte a on je to zatím jen někdo, kdo se za vašeho přítele vydává.

Protože díky online životu můžete být kýmkoliv a kdokoliv zase může být vámi.

K téhle myšlence o nebezpečnosti sociálních sítí a online přátelství mě vlastně přivedla jedna knížka. Final cut od Weita Etzolda mě zaujalo jednoduchým sdělením na zadní desce knihy. Stojí tam: Máš 438 přátel na Facebooku a nikdo si ničeho nevšimne. A to je to, o čem mluvím.

Final cut

Celý příběh je pak o šíleném psychopatovi, který využívá sociální sítě a díky nim maskuje svoje zločiny. Totiž nabourá se do účtů svých obětí a pak se za ně prostě vydává – sdílí fotky, posílá statusy, chatuje si s přáteli. Jak byste mohli pojmout podezření, že je člověk, se kterých jste si včera psali, už půl roku mrtvý? Vždyť byl online, a kdo je online, ten nemůže být mrtvý!

No, nelehká situace pro vyšetřovatele a pro milovníky thrillerů požitek! Bezvadné, ovšem co je na tom nejděsivějšího, je fakt, že je to tak reálné, tak možné!

Inu, poučení z toho asi moc žádné nevykouzlím, prostě přístup k sociálním sítím se liší od jedince. Sama za sebe ale můžu říct, že na Facebooku jsem si zredukovala přátele na sedmdesát sedm lidí a všechny je znám osobně, na Twitter skoro nechodím a na Instagramu mám asi dvacet followerů a spoustu fotek svých domácích mazlíčků.

Inu, Final cut na mně zanechalo dojem a výrazně mi změnilo pohled na sociální sítě a sociální život. Protože pár zvednutých palců u fotky se nevyrovná tomu, když mi kamarádka řekne, že mi to dneska sluší!

Autor: Mirka Karásková | pondělí 25.8.2014 14:10 | karma článku: 13.76 | přečteno: 865x

Další články blogera

Mirka Karásková

Mýtus o kašpárkovi aneb na velikosti záleží!

Ano, mluvím o tom malém kašpárkovi, který může zahrát velké divadlo. Možná může, ale vždycky bude malý a co naplat, na velikosti záleží.

29.8.2017 v 14:26 | Karma článku: 24.75 | Přečteno: 1870 | Diskuse

Mirka Karásková

Všudypřítomné penisy

Teď nemám na mysli kult penisu, který je protkán různými kulturami po celém světě, ale fyzické, hmatatelné penisy.

17.8.2017 v 15:33 | Karma článku: 25.24 | Přečteno: 2958 | Diskuse

Mirka Karásková

Jsem tlustá a je to tak správně

Ale byly doby, a není to tak dávno, kdy jsem si myslela, že někdo mých rozměrů nemá právo existovat. A jak bych si to taky nemyslela, když mě v tom skoro všichni z okolí přesvědčovali.

8.8.2017 v 13:50 | Karma článku: 27.69 | Přečteno: 1947 | Diskuse

Mirka Karásková

Dobří holubi se vracejí

Jsem holub, co na dlouho zbloudil z cesty a nechtělo se mu domů. Ale jsem dobrý holub a tak jsem v sobě našla všechny síly a překonala ten strach roztáhnout křídla a znovu objevit už objevené.

3.8.2017 v 17:21 | Karma článku: 8.49 | Přečteno: 428 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Pražák

Kdo přeběhne blíž před rozjetým autem?

Zpráva z tisku, cituji: „... soutěž v tom, kdo přeběhne silnici těsněji před jedoucím autem, nejlépe náklaďákem, samozřejmě mimo přechod a ještě je fajn se do poslední chvíle schovávat za rohem.“ Konec citace.

20.11.2017 v 14:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 16 | Diskuse

Karel Ábelovský

Kdybych byl detektivem, jako rozumějte - poudačka o nastěnce (i s varováním)

... je to vážně hrozně, ale hrozně sprostý, a vlastně je to celý v podstatě spíš naprosto zcestnej blábol; hloupej a trochu bláznivej, jako moje iDnešní noční můra - ze který jsem se probudil propocenej na kosť, teda asi, skoro

20.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Hatem Berrezouga

Muslimská obec borgů (MOB).

Ani utajené odstoupení předsedy MOP, ani přeměna náboženské obce na „korporaci mladých konvertitů“, a ani součet jejich kolektivního vědomí nezabránily hanobení českého národa jako nejrasističtějšího vůči menšinám včetně Židů!

20.11.2017 v 13:11 | Karma článku: 15.77 | Přečteno: 319 | Diskuse

Šárka Bayerová

Nápad, který přišel za svinského počasí

A dostala ho zase ženská. I když byl tenhle převratný zlepšovák vlastně jen pro muže.Tenkrát. Šlo totiž o trable v dopravě...

20.11.2017 v 12:53 | Karma článku: 11.43 | Přečteno: 261 | Diskuse

Karel Janďourek

Domácí doktorka... aneb: Hned je mi líp!

Proběhla nám bytem nějaká čtyřiadvacetihodinová virová lapálie. Jak už to tak bývá, coby silný jedinec jsem odolával nejdéle a tudíž v okamžiku, kdy skolila mě, už byl zbytek rodiny pln sil a energie.

20.11.2017 v 12:01 | Karma článku: 10.52 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1938

Chtělo se mi napsat: Jsem, kdo jsem, ale to je skutečně už klišé. Takže raději napíšu, že jsem obyčejná holka, která má čas od času trochu přeplněnější hlavu a potřebuje to z ní dostat ven.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.