Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pábitel číslo jedna

22. 03. 2014 12:55:00
Bohumil Hrabal. Jedna z našich asi největších literárních ikon. Spisovatel, umělec, rebel, pábitel, ale především člověk. Člověk s ne zrovna jednoduchým osudem. Člověk, který v mnohém předstihl svoji dobu, který vlastně dobu úplně minul. Protože i teď, kdy se slaví jeho sté výročí, je jeho tvorba pořád dost aktuální.

birdsKdyž jsem četla na základce jako povinnou četbu Pábitele, nedokázala jsem ještě tenkrát jejich význam správně docenit. Tak nějak jsem ani nevěděla, co to ten Pábitel je. Vyhledávala jsem si definice, ptala jsem se učitelky – ale uspokojivé odpovědi se mi stále nedostávalo. Pábitel. Pábení. Z jakéhosi důvodu mě to fascinovalo – i když mi to nedávalo smysl. Teď po čase, kdy jsem dospěla, možná trochu zmoudřela a taky kapku poznala život, už se neptám, co to ten Pábitel je. Stačí mi, že vím, že pábitelem, se člověk nestává, ale rodí.

A Hrabal, tvůrce toho slova, je jeho nejčistším exemplářem. Za každou cenu svůj, nepřizpůsobivý, hrubý, samotář, tak nějak nerudný, přesto umělec s jemnou duší a zranitelným srdcem.

S postupem času, jak jsem dospívala, jsem přicházela Hrabalově tvorbě víc a víc na chuť. V každém jeho díle, a v každém filmu podle jeho díla, jsem nacházela kousek toho něčeho. Toho něčeho, čeho se chytí vaše srdce a vy si řeknete, „jo, to je přesně ono, tak to je.“ To něco vám mluví z duše a vy si to skoro ani neuvědomujete.hrabal

Hrabal objevil jakousi univerzální řeč srdce. Možná právě proto, že to jeho bylo zraněné.

Nikdy jsem se nějak extra nezajímala o toho muže, co stál za všemi těmi příběhy. Říkala jsem si, že on sám je v každém jednom příběhu – a do jisté míry je to pravda – přesto toho mnoho chybí. Postřižiny jsou tou nejvěrnější výpovědí, ovšem ten spisovatel, kterého Maryša nosila Francinovi, nebyl tak úplně Hrabal. Tedy ten Bohumil. Byl to jeho nevlastní bratr.

Nedávno jsem totiž dostala životopisnou knihu V rajské zahradě trpkých plodů od Moniky Zgustové. Ta se po čtyři roky s Hrabalem setkávala a naslouchala jeho životním příběhům. V knize je tedy popsán celý jeho život od smutného dětství, přes divoké roky dospívání a mládí, k jeho podobně rebelské dospělosti. Inu, vynášet jímku na prvního Máje a prohlašovat, že oslavujete prací, je přece jen svérázný způsob vyjádření nesouhlasu se stranou.

V rajské zahradě trpkých plodůV rajské zahradě trpkých plodů ale přináší víc toho chmurného, než takovýchto veselých historek. Hrabal byl veskrze smutný člověk. Byl hluboký, přemýšlivý, miloval vodu, ticho a samotu a nikdy se nevyrovnal s tím, že se matce narodil za svobodna. Jeho rodiče, nevlastní otec, který ho měl nadevše rád a který mu dal jméno, byli neskutečně pokrokoví – otázka nemanželského dítěte nehrála vážnou roli – Hrabal to ale i tak nesl hluboko v sobě a poznamenalo ho to nejspíš na celý život.

A tak mi došlo, že být Pábitel a génius Hrabalova formátu nese svoji hořkou daň. Přece jen, snad ještě nikdo, kdo prožil šťastné dětství a dál žil vyrovnaný život, po sobě nezanechal nesmrtelný odkaz.

Autor: Mirka Karásková | sobota 22.3.2014 12:55 | karma článku: 10.75 | přečteno: 628x

Další články blogera

Mirka Karásková

Mýtus o kašpárkovi aneb na velikosti záleží!

Ano, mluvím o tom malém kašpárkovi, který může zahrát velké divadlo. Možná může, ale vždycky bude malý a co naplat, na velikosti záleží.

29.8.2017 v 14:26 | Karma článku: 24.75 | Přečteno: 1870 | Diskuse

Mirka Karásková

Všudypřítomné penisy

Teď nemám na mysli kult penisu, který je protkán různými kulturami po celém světě, ale fyzické, hmatatelné penisy.

17.8.2017 v 15:33 | Karma článku: 25.24 | Přečteno: 2958 | Diskuse

Mirka Karásková

Jsem tlustá a je to tak správně

Ale byly doby, a není to tak dávno, kdy jsem si myslela, že někdo mých rozměrů nemá právo existovat. A jak bych si to taky nemyslela, když mě v tom skoro všichni z okolí přesvědčovali.

8.8.2017 v 13:50 | Karma článku: 27.69 | Přečteno: 1947 | Diskuse

Mirka Karásková

Dobří holubi se vracejí

Jsem holub, co na dlouho zbloudil z cesty a nechtělo se mu domů. Ale jsem dobrý holub a tak jsem v sobě našla všechny síly a překonala ten strach roztáhnout křídla a znovu objevit už objevené.

3.8.2017 v 17:21 | Karma článku: 8.49 | Přečteno: 428 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Dalimil Staněk – Povoláni Bohem k velikosti

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

20.11.2017 v 7:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 46 |

Karel Sýkora

Adam Mackerle – Všeobecný úvod do Písma svatého

Tato kniha je určena čtenářům, pro které Bible není něčím zcela novým, kteří ji již měli v rukou, četli v ní a začali si klást otázky, které při četbě Bible časem zákonitě vyvstanou: Kde se bere text knih Starého a Nového zákona?

19.11.2017 v 18:38 | Karma článku: 5.48 | Přečteno: 104 |

Jaroslav Čejka

Pětatřicátníci, hoši jako květ!

Jméno nejčtenějšího českého básníka Jiřího Žáčka zná kdekdo. Ale už málokdo ví, že patří do básnické generace "pětatřicátníků", která byla po roce 1989 sametově zadupaná do země. Především kritiky, kteří na ni dřív pěli chválu.

19.11.2017 v 10:54 | Karma článku: 20.56 | Přečteno: 430 |

Karel Sýkora

Vladimír Kubáč – Úvod do hebrejského textu Starého zákona

Není to tak dávno, co Starý zákon byl pro mnohé knihou zavřenou a zapečetěnou. Dnes, kdy Starý zákon se začíná znovu otevírat díky i novému ekumenickému překladu Písma a začíná hovořit srozumitelnějším jazykem k naší generaci.

19.11.2017 v 7:54 | Karma článku: 6.98 | Přečteno: 103 |

Zdeněk Sotolář

Maturitní písemka aneb Rukou, nebo strojem?

Maturita je horkým tématem už řadu let. Jednou z (pod)otázek je maturitní písemka z češtiny. Jeden zpochybňuje témata, druhý zpochybňuje funkčnost funkčních stylů, třetí by naše „slohovky“ nahradil anglosaskými esejemi.

18.11.2017 v 15:25 | Karma článku: 9.01 | Přečteno: 332 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1938

Chtělo se mi napsat: Jsem, kdo jsem, ale to je skutečně už klišé. Takže raději napíšu, že jsem obyčejná holka, která má čas od času trochu přeplněnější hlavu a potřebuje to z ní dostat ven.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.