Určitě každý z nás má svůj tajný seznam nějaký úplně ztřeštěných, nereálných přání, o kterých jen tak sní a ví, že si je nikdy nesplní! Ale proč? Proč se bojíme vyplnit si svoje sny? Často jsou to jen dětské tužby, co postrádají podstatu, ale přesto? Proč nezkusit postavit největšího sněhuláka? Proč nevylézt na vysokou horu? Proč neskočit padákem?
Vlastně jsem se nad tímto tématem začala zamýšlet potom, co jsme si přečetla knížku od Lori Spieldmanové Seznam tajných přání. Hlavní hrdinka příběhu je mladá dědička obrovského majetku, která je ovšem vázaná docela zajímavou závětí. Pokud totiž do roka nesplní svůj seznam dětských přání, s dědictvím se může nadobro rozloučit. Milá, zábavná a navíc celkem hluboká kniha.
Je to ale pravda, proč všichni opouštíme svoje sny? Jistě, některé ty dětské jsou vážně šílenosti – a být astronautem každý zkrátka nemůže – ale pak tu jsou přání, která si vyplnit můžeme. A přesto neplníme.
Čím to je? Strachem z neúspěchu, z toho že budeme považovaní za blázny, z lenosti? Většina z nás by asi odpověděla, že jsme prostě už dospěli, že na to není čas, vhodná chvíle, nálada… Samé výmluvy. Jsou to zkrátka obavy.
Já nevím, ale není to tak trochu škoda? Stejně jako hrdinka tohohle románu vesměs děláme to, co nás nebaví, co si ale myslíme, že dělat musíme, jsme jiní, než bychom chtěli, protože předpokládáme, že tak to po nás chce okolí a nakonec ztrácíme sami sebe a přestáváme žít.
Já myslím, že život má cenu jen tehdy, když ho doopravdy žijeme, kdy nejsme jen něčí tvárnou hmotou, ale sami sebe – i když je to často docela šílené. A i když často uděláme hovadinu, uděláme ji my a tak to za to stojí.
No jednoduše tahle myšlenka ve mně už nějakou dobu klíčí a já se nakonec teď rozhodla, že opráším svá dětská přání, přidám k nim ta trochu novější a sepíšu svůj vlastní, soukromý seznam.
Seznam mých přání
- Hrát v kapele – tak už hraju, ale zlepšovat je vždycky co!
- Být spisovatelka
- Naučit se francouzsky – víc než mě naučila škola
- Umět zmlátit chlapa
- Jít na koncert Nirvany – to se bude plnit asi obtížně…
- Dát facku své učitelce ze základní školy
- Koupit si byt na Vinohradech
- Naučit se pilotovat letadlo
- Naučit se skákat přes kozu
- Navštívit Izrael
- Navždycky být zadobře se svými přáteli a rodinou
- Naučit se jezdit na koni a jednoho si pořídit – do paneláku
- Plavat v moři s delfíny
- Plivnou z Empire State Building
- Běhat v dešti s tím, že je mi jedno, jak pak budu vypadat
- Hrát hokej
- Vždycky znát vtipnou odpověď na hloupou otázku
- Mít veřejné čtení svých básní
- Prožít fajn život
- A nikdy neumřít – to bude asi největší oříšek
Plno věcí, jsou hlouposti – byla by ale škoda, nikdy v životě nějakou tu hloupost neudělat, něco z toho se nedá ani splnit, ale já to i tak chci zkusit!
I když vím, že mnohé ze svých přání si nevyplním, ta myšlenka že to chci zkusit, na naděje, že se to možná někdy povede, je sama o sobě víc, než to samotné splněné přání.
