Jak se stát kariéristou

31. 07. 2013 14:30:00
Určitě se každý aspoň jednou v životě setkal s člověkem, který byl naskrz prolezlý touhou po své vlastní dokonalosti, moci, síle. Který si šel za svými přízemními cíli – přes mrtvoly, sobecky, bezohledně.

Pro kariéristy jsem nikdy neměla pochopení a myslím, že ho nemám ani teď. Ovšem jak člověk stárne, setkává se s novými lidmi, a jak sám nabývá svých vlastních zkušeností, pochopí, že jeho soukromé romantické ideje jsou opravdu jen ideje.

Vždycky se mi ty sobecké pohnutky všech těchto necitelných šplhačů po zádech druhých hnusily a nedokázala jsem pochopit, jak se někdo k takovému jednání může snížit. Vždycky jsem byla přesvědčená, že s takovou náturou se člověk rodí, že to se nedá ani vychovat, ani vypěstovat a ani okoukat, zkrátka že to musí být v člověku.

Dnes už tuším, že stát se kariéristou může každý, a že ne každý musí být ukázkový padouch. Někdy do toho prostě spadnete a ani nevíte jak. Jednou zaznamenáte svůj větší úspěch a jste z něho nadšeni – něco se vám povedlo a to je přece skvělé. A tak se snažíte dál, přece nechce zklamat sám sebe, přece nechce být ti neschopní – chcete se sebou něco udělat! A pak se v půli svojí práce zastavíte a řeknete si, že většinu svého času vlastně obětujete kariéře – třeba na úkor rodiny. Najednou se rozhlédnete a dojde vám, že takhle jste to nechtěli! Že jste sami zabředli do toho soukolí. Jde to snadno.

V takové chvíli jsou nejspíš jen dvě možnosti. Buď se zastavíte a přestanete, protože tak to nechcete, anebo budete pokračovat dál, protože se vám to líbí a jste spokojení. A která možnost je ta správná? Asi ta, co vám vyhovuje. Jen v té druhé variantě musíte volit mezi tím, jestli budete kariérista, protože vás baví vaše práce, nebo kariérista, který jde jen po penězích a moci. A to je rozdíl mezi kariéristou z principu a kariéristou sviní.

A právě o takovém kariéristovi svini je jedna velice zajímavá knížka: Křižovatky od Williama Paula Younga. Hlavní hrdina Anthony Spencer ovšem dostane příležitost k nápravě.

křižovatkyTrpí migrénami, je tak trochu alkoholik a k tomu ještě posedlý paranoiu. Jeho svědomí není takový šutr, aby zůstalo v klidu a Tony mohl sladce snít. Sám si nic nepřipouští, ale jeho strach z celého světa má jedinou příčinu i následek – je to špatný člověk, takže se bojí. A protože jeho strach je opravdu silný, žije v nedobytné rezidenci – nikdo by se k němu nedostal. To se mu ovšem stane osudným. Když se mu totiž udělá špatně a praští sebou, kdo se o něj postará?

Byl by to ale krátký příběh, proto Tony ve své rezidenci neumře a dostane se do nemocnice a do péče lékařů. Je v kómatu a nevypadá to s ním nejlíp. Jeho vědomí se ale probudí. Tonyho ihned napadne, že je mrtvý, a že se nejspíš dostal do pekla – v nebi by přece tak ohavné místo nebylo. Chyba lávky, Tony není mrtvý a ani není v pekle, je v obrazu svého vlastního života.

Leč jsou Křižovatky tak trochu o Bohu, nebude se to příčit ani ateistům. Nikdo vám nenutí, abyste v Boha věřili. Vy sami najednou dostanete zvláštní pocit a začnete přemýšlet – nad vším, ale hlavně nad svým životem. Je to pozoruhodná a velice hluboká kniha. Má výraznou myšlenku, skoro až poselství – to ale není prvoplánové.

Každopádně Křižovatky mě zasáhly a přinutily dumat nad mnoha otázkami. Díky nim jsem si uvědomila, že stát se špatným není tak obtížné, jak by se zdálo. A to platí i naopak! Ten špatný se může změnit taky – a pozdě není nikdy.

Autor: Mirka Karásková | středa 31.7.2013 14:30 | karma článku: 11.48 | přečteno: 1186x

Další články blogera

Mirka Karásková

Mýtus o kašpárkovi aneb na velikosti záleží!

Ano, mluvím o tom malém kašpárkovi, který může zahrát velké divadlo. Možná může, ale vždycky bude malý a co naplat, na velikosti záleží.

29.8.2017 v 14:26 | Karma článku: 25.44 | Přečteno: 2051 | Diskuse

Mirka Karásková

Všudypřítomné penisy

Teď nemám na mysli kult penisu, který je protkán různými kulturami po celém světě, ale fyzické, hmatatelné penisy.

17.8.2017 v 15:33 | Karma článku: 25.78 | Přečteno: 3088 | Diskuse

Mirka Karásková

Jsem tlustá a je to tak správně

Ale byly doby, a není to tak dávno, kdy jsem si myslela, že někdo mých rozměrů nemá právo existovat. A jak bych si to taky nemyslela, když mě v tom skoro všichni z okolí přesvědčovali.

8.8.2017 v 13:50 | Karma článku: 28.55 | Přečteno: 2121 | Diskuse

Mirka Karásková

Dobří holubi se vracejí

Jsem holub, co na dlouho zbloudil z cesty a nechtělo se mu domů. Ale jsem dobrý holub a tak jsem v sobě našla všechny síly a překonala ten strach roztáhnout křídla a znovu objevit už objevené.

3.8.2017 v 17:21 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 456 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Veverka

Který stát zastupují naši Státní zástupci?

Již delší čas přemýšlím o tom koho vlastně zastupují naši státní zástupci a odkud se berou někteří naši soudci. Jak velký podíl jich je zkorumpovaných? A jestli v řadách policie, která ty případy "připravuje" je ten podíl stejný.

16.1.2019 v 3:45 | Karma článku: 10.61 | Přečteno: 165 |

Marek Trizuljak

Ruská hybridní válka konečně začíná dostávat na frak

Už to málem vypadalo jako kdysi to tragické a nechvalné obležení Stalingradu... Veřejnost západních zemí dnes jakoby byla sevřena kolem krku, manipulovaná propagandou, šířením strachu a nenávisti.

15.1.2019 v 23:28 | Karma článku: 12.25 | Přečteno: 256 |

František Novotný

Soud sprostil viny policistu, který zablokoval ujíždějícího motorkáře

Soudce Vlasák zprostil viny policistu Vaníčka, který zablokoval a zastavil ujíždějícího motorkáře. S potěšením jsem se dočetl, že soudce (chce se mi skoro napsat: "výjimečně") osvobodil policistu, který konal svou povinnost.

15.1.2019 v 23:15 | Karma článku: 6.78 | Přečteno: 158 | Diskuse

Tadeáš Firla

Kde jsou sirotci?

Právě v těchto dnech mně znova přichází na mysl „zasypaný problém“ z období uplynulých několika měsíců....

15.1.2019 v 22:49 | Karma článku: 5.26 | Přečteno: 248 | Diskuse

Andrea Klusková

Neodepisuji všem, jsem totiž děsná mrcha...

Tak s tímhle týpkem mám vyloženě chuť pokecat. Ten vzkaz je tak obsáhlý a vyčerpávající, že kolikrát nevím odkud začít. Tak radši nezačínám vůbec ...

15.1.2019 v 20:57 | Karma článku: 11.45 | Přečteno: 378 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1991

Chtělo se mi napsat: Jsem, kdo jsem, ale to je skutečně už klišé. Takže raději napíšu, že jsem obyčejná holka, která má čas od času trochu přeplněnější hlavu a potřebuje to z ní dostat ven.

Najdete na iDNES.cz