Náctiletý holky čtou Stmívání, dospělí Viewegha, že vás to překvapuje. Já osobně přečetla všechny díly, když mi bylo čtrnáct/patnáct nebo kdy to vyšlo. První film jsme vypnula po deseti minutách, to pro mě bylo daleko méně snesitelné než knihy. Vlastně tu ale nepíšete nic, co by se nevědělo, nadává se na Stmívání pořád. Zkuste přijít s něčím novým. Braky se čtou. Proč? Vysvětlila mi to jednou maminka, když jsem se jí snažila vnutit Lustiga místo její Agathy. Je unavená tak z práce (je doktorka), že po službě, kdy dělá 36 hodin vkuse a druhý den nanovo, nechce číst nic náročného, chce si u knihy odpočinout. A to si u Komu zvoní hrana, Mistr a Markétka ani u Modlitby pro Kateřinu Hor. neodpočine. Já přečtu během školy spousta knih, ale na dovolenou si vezmu klidně fantasy a jsem spokojená. Mimochodem je škoda, že se mluví pořád jen o tom naivním Stmívání. Napsala i The Host - sci-fi pro dospělé a byla to celkem dobrá kniha na odpočinek.

Ale abyste si nemyslela, Agathu nepovažuji za brak zrovna.

Miluji vymluvy o tom, jak si nekdo porad chce odpocinout a nepremyslet... Coz nelze odpocivat u kvalitni literatury? Kvalitniho divadla? Kvalitniho filmu? Verte, ze lze. Ono to zalezi jen na mentalni kapacite dotycnych, u ceho odpocivaji. Nekomu se libi cervena knihovna, nekdo se vymlouva, ze chce cist jen nenarocne veci.