Jak být úspěšným flákačem
Určitě každý aspoň jednou za čas něco odloží na potom. Prostě nemáme sílu, do cesty nám přišlo něco zajímavějšího, nebo to vážně jen odkládáme dál a dál, protože se nám do toho vůbec nechce. Děláme to všichni, nebo aspoň velká většina z nás. A když takhle prokrastinujeme, máme z toho potom monstrózní výčitky svědomí. Pořád si říkáme, tohle jsem měla udělat, a neměla jsem to odkládat – hryže to v nás. No jo, aspoň trochu svědomitosti nám ještě zůstalo.
Jenže co když by nám někdo řekl, že to vlastně děláme dobře? Docela paradox, ne? Co může být dobré na tom, že odkládáme svoje povinnosti? No John Perry si myslí, že přínos to mít může. Je o tom dokonce tak přesvědčen, že tomu věnoval celou svojí knihu Umění prokrastinace. Ano, fakt existuje knížka, kde nám její autor radí, jak se správně flákat. Pohádka v trochu jiném kabátě.
Ale ač se to tak zdá nebo ne, Umění prokrastinace není jen příručka k lelkování a nic nedělání. Umění prokrastinace se do detailu zabývá metodou, podle které se my čtenáři naučíme efektivně prokrastinovat. Zní to jako laciný protimluv, který má jenom vzbudit senzaci. Chápu, ale není to tak. I v prokrastinování se dají zavést jistá pravidla a systém, podle kterého nám bude všechno šlapat jako hodinky. A díky prokrastinaci dokážeme leckdy vyřešit mnoho složitých úkolů, do kterých se nám sakra nechce. Stačí se nebát.
Když jsem tu knížku objevila, byla jsem opravdu nadšená. Já sama jsem totiž už dlouhou dobu toho názoru, že některé věci se vyřeší líp, když se prostě na chvíli pošlou k ledu. Já vím, zní to divně a hlavně lajdácky a rozhodně se to nedá aplikovat na každou situaci, a asi ani na každého člověka, ale občas to vážně funguje. Občas je možná lepší, jednodušší a efektivnější nechat věci být a žít vlastním životem. Stačí počkat, ony se vyřeší samy. A my si tak aspoň ušetříme mnoho nervů, stresování se a zuření. Protože neříkejte, že pokaždé když se pustíte do nějakého úkolu, jde všechno podle vašich představ a plánů. Někdy to nejde lámat přes koleno, někdy se některé věci stanou tak, jak mají a ne tak, jak chceme my. To je prostě život.
Umět prokrastinovat je jistě užitečné a ještě užitečnější je, uvědomit si, že někdy méně znamená více. Když nebudeme tolik tlačit na pilu a nebudeme to hrotit, problém se vyřeší snáz. Vím, asi to opravdu pro každého nebude a prožít tak celý život taky nejde, ale někdy si potřebujeme jen tak oddechnout a hodit věci za hlavu.
Já sama mám s prokrastinací bohaté zkušenosti – a všechny jsou pozitivní! Kolikrát už jsem odložila tenhle článek – nechtělo se mi do něj. A najednou hup a je na světě. Na chvíli jsem na svoji povinnost zapomněla a pak to přišlo samo. Hlavně v klidu.
Naše povinnosti za nás nikdo jiný nevyřeší. Občas se ale stane, že se toho zhostí ona sama povinnost a sama se vyřeší.
Mirka Karásková
Jokerovy proměny
Není zvykem, že bych sem, a vlastně vůbec, psala recenze na filmy. Nicméně moje poslední návštěva kina ve mně zanechala takový hluboký zážitek, že to ze mě musí ven!
Mirka Karásková
Sexuálně se identifikuju jako okurka
Nebo cedník, lenochod, papírnictví, nebo cokoliv, co vás napadne. Anebo taky nic. Fantazii se meze nekladou a je úplně jedno, jestli jste se narodili s pindíkem nebo pipinkou, je jen na vás, co si vyberete.
Mirka Karásková
Mýtus o kašpárkovi aneb na velikosti záleží!
Ano, mluvím o tom malém kašpárkovi, který může zahrát velké divadlo. Možná může, ale vždycky bude malý a co naplat, na velikosti záleží.
Mirka Karásková
Všudypřítomné penisy
Teď nemám na mysli kult penisu, který je protkán různými kulturami po celém světě, ale fyzické, hmatatelné penisy.
Mirka Karásková
Jsem tlustá a je to tak správně
Ale byly doby, a není to tak dávno, kdy jsem si myslela, že někdo mých rozměrů nemá právo existovat. A jak bych si to taky nemyslela, když mě v tom skoro všichni z okolí přesvědčovali.
Mirka Karásková
Dobří holubi se vracejí
Jsem holub, co na dlouho zbloudil z cesty a nechtělo se mu domů. Ale jsem dobrý holub a tak jsem v sobě našla všechny síly a překonala ten strach roztáhnout křídla a znovu objevit už objevené.
Mirka Karásková
Co skrývá vaše druhá polovička?
Když se dva lidé rozhodnou ke sňatku, je to ta pravá chvíle, kdy na světlo vytáhnout všechny své tajnosti. Ostatně jak říká Sherlock, lidi, co se rozhodnou spolu bydlet/žít by na sebe měli znát to nejhorší. Jednoduše vyjít s pravou ven je lepší, než když se za x let vaše drahá polovička dozví nějaké to špinavoučké tajemstvíčko.
Mirka Karásková
Je asistovaná sebevražda vražda?
Většina lidí netouží po tom, dobrovolně odejít ze života. Někdy se ovšem sejdou takové okolnosti, kdy se to pro toho dotyčného zdá jako jediné řešení. Jenže někdy to člověk sám nezvládne – někdy mu v tom brání nemoc a jindy na to zase nemá žaludek.
Mirka Karásková
Legie v Rusku
V červenci to bylo sto let, co začala první světová válka, bezesporu událost, která navždycky změnila chod lidských dějin. O téhle válce toho bylo už tolik sepsáno, natočeno a řečeno, každý jeden detail prošel důkladným zkoumáním, že by se dalo říct, že už není co zkoumat. No, to se asi nikdy nestane, protože první světová válka (stejně jako ta druhá) je nevyčerpatelné téma.
Mirka Karásková
Sociální sítě a jejich úskalí
Dnes máme dvě stě padesát přátel a zdá se nám to normální – nebo někdy taky málo. S lidmi komunikujeme přes Facebook, na Twitteru sdílíme, co se nám právě přihodilo a na Instagram zase umisťujeme fotky toho, kde jsme byli, co jsme jedli a hlavně spoustu selfie. Díky těmto sociálním sítím o svých "přátelích" víme, kdy a jak si kdo uprdnul. Jenže skutečnost je taková, že je doopravdy vlastně neznáme.
Mirka Karásková
Jak si to pamatuje Gorbačov
Gorbačovova znám jako chlápka s tím specifickým flekem na hlavě. Jako jednoho ze sovětských prezidentů, který ovšem svým způsobem tak nějak vyčníval z řady. Jako jednoho z těch, u kterých se mi neotvírá kudla v kapse, jen je vidím. Prostě Gorbačov.
Mirka Karásková
Osvětimský blok 10
Osvětim – místo, které se do historie nemohlo zapsat hůř. Když se řekne Osvětim, každý si představí vyhublé, zbídačené lidi v pruhovaných, roztrhaných mundúrech, představí si spalovací pece, plynové komory, masové hroby a všudypřítomnou smrt a beznaděj. Když se pak řekne blok 10, znalejším na mysli vytanou "lékařské" experimenty. Zkrátka, samá pozitiva.
Mirka Karásková
Jen obyčejný člověk
Jimi Hendrix bezesporu patří mezi ty největší kytarové legendy všech dob a jeho způsob hry na kytaru je nezaměnitelný. Tedy takhle nějak to cítím já. Pro mě je ikonou už od dětství, kdy mi moji rebelští rodiče pouštěli desky s jeho nejlepšími kusy.
Mirka Karásková
Pábitel číslo jedna
Bohumil Hrabal. Jedna z našich asi největších literárních ikon. Spisovatel, umělec, rebel, pábitel, ale především člověk. Člověk s ne zrovna jednoduchým osudem. Člověk, který v mnohém předstihl svoji dobu, který vlastně dobu úplně minul. Protože i teď, kdy se slaví jeho sté výročí, je jeho tvorba pořád dost aktuální.
Mirka Karásková
Dnešní člověk si stěžuje na všechno
Je to tak. Všechno je moc drahé, je toho málo, nebo naopak moc. Ne každý si může dovolit to, na co si zrovna vzpomene. Práce je málo placená, nebo není vůbec – stát a úřady se starají špatně. Zkrátka samé stížnosti. Jenže co si takhle říct, mám tekoucí vodu a moje žebra nevypadají jak xylofon?
Mirka Karásková
Seznam tajných přání aneb než umřu, chtěla bych…
Určitě každý z nás má svůj tajný seznam nějaký úplně ztřeštěných, nereálných přání, o kterých jen tak sní a ví, že si je nikdy nesplní! Ale proč? Proč se bojíme vyplnit si svoje sny? Často jsou to jen dětské tužby, co postrádají podstatu, ale přesto? Proč nezkusit postavit největšího sněhuláka? Proč nevylézt na vysokou horu? Proč neskočit padákem?
Mirka Karásková
A kdo že to zabil Kennedyho?
Podle jakéhosi průzkumu si sedm procent Američanů myslí, že Lee Harvey Oswald je ten, kdo zastřelil prezidenta Lincolna. Bohudík já nejsem Američanka, a proto vím, že Abrahama Lincolna zastřelil John Booth. A L.H. Oswald? No ten přece picnul Kennedyho. Nebo ne?
Mirka Karásková
Osud osvětimské knihovnice
Nacistické zrůdnosti páchané na Židech zůstanou asi navždy otevřeným tématem. Někteří budou dokola tvrdit, že jsou to nesmysly, a že Osvětim bylo příjemné sanatorium vedené hodným strýčkem Mengelem. Naštěstí je ale většina těch, co jsou při smyslech a aspoň z části si uvědomují celkový rozsah a dopad genocidy. A někteří se dokonce i po těch sedmdesáti letech šetření a zkoumání nebojí znovu se do všech těch zrůdností ponořit a přijít s něčím novým.
Mirka Karásková
Církev, sex a celibát
Skoro to zní jako to známé heslo členů někdejších rockových kapel. Totiž "drogy, sex a rock ́n ́ roll", jen v katolickém kabátku. Jenže tak zábavné, jak by se na první pohled mohlo zdát, to není. Církev toho má na triku hodně a ne všem je to lhostejné.
Mirka Karásková
Jak to bylo za zlaté éry socialismu
Ať se komunisti snaží sebe víc, minulost nezmění. Bohudík to tu zatím nefunguje tak, jako v Orwellově 1984. Období totality bylo bezesporu jednou z nejhorších etap dějin lidstva a ti, co ji zažili, na ni jen tak nezapomenou. Tedy pokud se nenechají uplatit jalovými sliby. Ta doba byla zvrácená a život za železnou oponou se dal jen těžko nazývat životem.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 88
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2169x
co si hraje na spisovatelku,
baskytaristka a textařka,
bohém, poeta a flákač.