Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co skrývá vaše druhá polovička?

23. 10. 2014 16:10:00
Když se dva lidé rozhodnou ke sňatku, je to ta pravá chvíle, kdy na světlo vytáhnout všechny své tajnosti. Ostatně jak říká Sherlock, lidi, co se rozhodnou spolu bydlet/žít by na sebe měli znát to nejhorší. Jednoduše vyjít s pravou ven je lepší, než když se za x let vaše drahá polovička dozví nějaké to špinavoučké tajemstvíčko.

photosJistě, není to případ každého. Nejsme všichni vrazi, psychopati, ani nemáme deset nemanželských dětí, ale skoro každý máme nějaké to tajemství, které si střežíme, a které bychom nepověděli živé duši. To je vlastně normální, jenže když se s někým rozhodneme žít – jakože vážně – tajit bychom asi neměli nic.

Protože jak to tak u zákonů schválnosti bývá, vyplave to. A i když jde o něco neškodného – čůrání ve sprše, kdo ví – je lepší, když se to náš vyvolený partner dozví od nás. Ostatně pokud nás miluje, nebude to řešit – aspoň ne tak, jako kdyby se mu to po deseti letech doneslo od nějaké paní Žvanilové.

No, možná mám jen romantické představy, a především jsem taky nikdy nebyla vdaná – a upřímně to neplánuju – ale já bych zkrátka sázela na upřímnost. Jak říkám, romantické představy.

Každopádně abych tuhle svou ideu opodstatnila, přiměl mě nad tím přemýšlet příběh knihy, kterou jsem nedávno četla. Tou je Manželovo tajemství od Liane Moriarty – inu, název dost napoví.

sad

Příběh je o ženě, Cecilii Fitzpatrickové, která je už nějaký ten pátek vdaná. Nestěžuje si, s manželem mají pěkný dům a tři dcery – to je všechno fajn – jenže její drahý je jaksi divný. Nejen že s ní nespí, ale po večerech brečí ve sprše a vůbec, nechová se jako obvykle. A to Cecilii samozřejmě nedá spát. Přemýšlí, jestli její John-Paul nemá milenku, nebo milence, jestli není nemocný, anebo zadlužený. Ty představy ji trápí a přivolávají jen další otázky.

Když se pak jednoho dne vydá na půdu pro staré fotografie, netuší, že je to zrovna ten okamžik, kdy se dočká vysvětlení. Mezi fotkami totiž najde šedou obálku navrchu se vzkazem adresovaným jí: Pro mnou ženu Cecilii Fitzpatrickovou, otevřít jen v případě mé smrti.

No a to je něco, dejte ženské tajemství, že jo! A i když se nejdřív rozhodne to s manželem probrat, tak než ten se vrátí z pracovní cesty, tak Cecilia tu obálku stejně otevře. A pak lituje, že to kdy udělala.

manželovo tajemství

To je v kostce příběh Manželova tajemství, jenže ten daleko přesahuje tohle moje skromné tlumočení. Je to velice komplikovaná, psychologická kniha, která vám servíruje jednu morální otázku za druhou.

A mě nejvíc zaujala pávě ta otázka, jestli je lepší se ke všemu přiznat, nebo zatloukat, zatloukat, zatloukat – nakonec ať v manželství, nebo jakémkoliv vztahu. Je lepší lhát o tom, kdo jsme, co jsme dělali atd., nebo se přiznat k tomu, jak moc špatní jsme?

Tohle je asi trochu komplikovanější záležitost – a v životě to většinou nebývá jako v tomhle příběhu, spíš jde o to čůrání ve sprše – ale přesto, vyplatí se upřímnost?

Já to asi nevyřeším, jedině snad vzít si ponaučení. Předcházet tomu a nedělat takové věci, při kterých se zatloukání zdá menším prohřeškem, než to, co tak zarytě zatloukáme.

Autor: Mirka Karásková | čtvrtek 23.10.2014 16:10 | karma článku: 8.02 | přečteno: 626x

Další články blogera

Mirka Karásková

Mýtus o kašpárkovi aneb na velikosti záleží!

Ano, mluvím o tom malém kašpárkovi, který může zahrát velké divadlo. Možná může, ale vždycky bude malý a co naplat, na velikosti záleží.

29.8.2017 v 14:26 | Karma článku: 24.46 | Přečteno: 1797 | Diskuse

Mirka Karásková

Všudypřítomné penisy

Teď nemám na mysli kult penisu, který je protkán různými kulturami po celém světě, ale fyzické, hmatatelné penisy.

17.8.2017 v 15:33 | Karma článku: 25.11 | Přečteno: 2867 | Diskuse

Mirka Karásková

Jsem tlustá a je to tak správně

Ale byly doby, a není to tak dávno, kdy jsem si myslela, že někdo mých rozměrů nemá právo existovat. A jak bych si to taky nemyslela, když mě v tom skoro všichni z okolí přesvědčovali.

8.8.2017 v 13:50 | Karma článku: 27.69 | Přečteno: 1873 | Diskuse

Mirka Karásková

Dobří holubi se vracejí

Jsem holub, co na dlouho zbloudil z cesty a nechtělo se mu domů. Ale jsem dobrý holub a tak jsem v sobě našla všechny síly a překonala ten strach roztáhnout křídla a znovu objevit už objevené.

3.8.2017 v 17:21 | Karma článku: 8.48 | Přečteno: 411 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Radek Maleč

Šokující zpověď bezohledného řidiče.

Kámo, jak se ti líbí, když tě na silnici někdo vytlačí, nějak ohrozí nebo omezí? Každý mě někdy potkal, bezohledného řidiče :)

23.9.2017 v 10:28 | Karma článku: 4.76 | Přečteno: 378 | Diskuse

Peter Szendy

7 pilířů pseudohumanismu - část první

Ano..7 pilířů pseudohumanismu – takto se měl článek jmenovat a o nich měl článek pojednávat...(ještě mám zadat alespoň 6 znaků, abych splnil podmínky perexu, ale méně, než kolik jich má následující věta, no to je skvělé)

22.9.2017 v 19:20 | Karma článku: 26.06 | Přečteno: 573 |

Jan Ziegler

Odboráři lidem škodí a moc

Řekl bych dokonce, že ještě víc než alkohol a cigarety. Oni sice tvrdí, že hájí zájmy zaměstnanců, ale svými skutky dělají opak. Jestliže brání snižovaní odvodů za pracovníky, brání i zvyšování platů.

22.9.2017 v 19:16 | Karma článku: 21.76 | Přečteno: 524 | Diskuse

Jiří Turner

Teroristi v Čechách nekřičí: „Allahu akbar!“ Řvou: „Uber!“

Tak už je to i u nás! Jedni vyhrožují blokádou Prahy a likvidací konkurence a druzí chtěli vyhodit do vzduchu vojenský vlak. Ti první našli inspiraci v 90. letech u mafiánů od Thorgesu a ti druzí se asi zhlídli v Bakuninovi.

22.9.2017 v 19:06 | Karma článku: 19.11 | Přečteno: 953 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak to, že soud osvobodil anarchisty obžalované z útoku na vlak?

Anarchisté byli ovšem obžalováni toliko z přípravy útoku, ne útoku samotného. Ale taková manipulace s fakty už k práci našeho blogera používajícího falešnou identitu (stejně jako policejní a jiní agenti), už tak nějak patří

22.9.2017 v 18:21 | Karma článku: 10.33 | Přečteno: 475 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 21.43 Průměrná čtenost 1928

Chtělo se mi napsat: Jsem, kdo jsem, ale to je skutečně už klišé. Takže raději napíšu, že jsem obyčejná holka, která má čas od času trochu přeplněnější hlavu a potřebuje to z ní dostat ven.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.